Reflexní masáž

Reflexní masáž, na rozdíl od masáže klasické, působí především na úrovni nervové. Jednotlivé orgány a tkáně organismu jsou zásobeny nervovými vlákny, které jsou navíc propojeny vzájemně. Za účasti vyšších nervových center tak dochází k různým reflexním pochodům. Změny v útrobních orgánech tak mohou vyvolat změny na povrchu těla, ve svalech či jiných vnitřních orgánech a naopak. Tyto změny zprostředkovává především tzv. vegetativní nervový systém.

Při reflexní masáži se fyzioterapeut snaží o odstranění všech reflexně vzniklých změn ve tkáních, které lze ošetřit z povrchu těla a zasáhnout tak do reflexního oblouku, který patologii vyvolává. Vzhledem k rozsáhlosti a složitosti vztahů mezi jednotlivými částmi, orgány a tkáněmi organismu jsou možnosti využití široké.

Tato léčebná metoda se využívá především u funkčních, degenerativních a chronických revmatických onemocnění páteře a kloubů, u poúrazových stavů, u poruch prokrvení a u funkčních onemocnění útrobních orgánů.

Účinky, které se dají touto masáží vyvolat se dají rozdělit na změny místní, tj. prokrvení a zvýšení teploty v místě působení a na vzdálené, které jsou vyvolány v místech, které jsou s danou oblastí spojeny nervově. K nim patří především změny prokrvení, ovlivnění svalového napětí a v neposlední řadě ovlivnění bolesti.

Reflexní masáž se provádí na sucho, bez použití masážních prostředků, hmaty jsou prováděny pomalu. Poloha pacienta záleží na vybrané sestavě, využívá se polohy na břiše nebo vsedě. Pořadí jednotlivých hmatů je dáno, každý hmat je zaměřen na některou ze struktur (kůže, podkožní vazivo, fascie, sval, periost).